Vyjádření pana Roušala

 Lidé, Češi, vezměte rozum do hrsti a nelynčujte něco, když o tom nic nevíte. Myslím, že si mohu dovolit jediný já a pár vyvolených říct, co je pravda po 18letech s úřady na to se snažím poukázat, ale úplně se mi to bohužel nedaří. Závist plodí nenávist. Pojďme, zapomeneme na plyn a elektrické dráty, které dokážu dohodnout, aby riziko, které je nyní asi jak když družice z Marsu trefí vás přímo do čela a 1000x větší pravděpodobnost je, že zemřete v autě a každý den jezdíte autem než při výbuchu plynovodu. To jsou slova specialisty s plynovými zařízeními, ale jak jsem řekl, dokážeme udělat opatření, aby se toto riziko anulovalo. Nyní si představte, že pozemek je bezpečný, tak co vlastně vadí rozumnému člověku, který si přišel odpočinout od města, hluku, paneláků a jiných strastí? Co říci, budu mluvit asi za 10 000 lidí, možná více kteří se nebudou doufám zlobit, ze špinavého lesa plného skládek a odpadu byla vytvořena oáza klidu a duše, jediné místo v Praze a možná v České republice, kde je tokový malý ráj pro děti a rodiče. V parku je spoustu atrakcí ze dřeva a přírodních materiálů a rostlin Myslím, že park má duši, moji určitě. Parku jsem věnoval kus mého života, vlastně celý, denně jsem při budování nachodil až 20 km. Marně se v duši ptám, kde se stala chyba, možná kdybych dal něco za podpis, možná. Jeden můj známý se mě ptal, kdybys mohl vrátit čas, zaplatil bys? Odpověděl jsem s klidem, že ne, prostě ne, povolení jsem vyřídil 10 z 10, tak prostě z vnitřního přesvědčení ne. Stálo mě to bohužel, že už u mě nepostaví ani psí boudu, ale to nevadí, já psa nemám. Co jiného říct, co vlastně lidem vadí? Že jeden obyčejný zahradník, který udělal 1000 zakázek po celé zemi, který se vždy snažil poctivě a čestně jednat a podání ruky měl za závazné, ať to bylo třeba Ukrajincům, tím je nechci nijak poškozovat, dávám je jako příklad, naopak jsou velmi pracovití a váží si práce. Tak tenhle zahradník, co v duši snil, že by chtěl něco dokázat a ukázat světu, že se dá poctivě řemeslem zahradnickým něco vytvořit, bez dotací, které mi byly nabízené, ale opět z vnitřního přesvědčení jsem nechtěl, jelikož bych už cítil, že jsem si peníze nevydřel prací, tak jsem odmítl. Raději jsem si vzal několika milionový úvěr, který bohužel po zavření parku nevím, jak zaplatím. Vlastně vím, jdu zase dělat zahradníka nebo jinou profesi, jelikož pánbůh mě obdařil a zvládám skoro všechna řemesla. S trochou legrace, co neumím, kardiolog a elektrikář J Dále jsem zjistil, že jsem vnitřně nastavený neuvěřitelným způsobem. Cítil jsem můj nadlidský výkon jako největší raketa tam, kde všichni končí, tam teprve začínám a zatím jsem nepřekonal své hranice. Proto se ani nyní nevzdám a nevzdám, prostě to nemám geneticky dané, promiňte úřady. Ještě si spolu užijeme legrace. Možná kdybych věnoval můj pozemek Praze 15, tak by místo lesa postavili pěkné vysoké paneláky, no proč ne, někteří lidi parku nepřejí a píší na Facebook. Hejtři, kteří si zakládají falešné profily a když je pak vyzvu ke schůzce či odpovědi, tak se schovávají. Praha 15 ráda staví paneláky, co asi za tím může být, už vím, chtějí bydlení pro lidi, co nejvíce k nebi, aby měli pocit při výhledu, že vidí jenom čistotu, nebe a ne špínu, co všude je. Proto mi Praha 15 nemůže pomoci, i když jsem je osobně několikrát žádal. Proč? Protože jsou alibisti. Raději naproti mně místo betonárky a vyštváním pana Wenzla mladšího (syna starosty Prahy 15) z pozemku postaví super město, i plyn přeloží, zázračným prstenem otočili a do 2 měsíců zařídili změnu územního plánu. Normální smrtelník to dělá spoustu let, někteří z nás se toho ani nedočkali, jelikož proces trvá několik světelných let.Ano i já jsem žádal mockrát ani mi neopověděli . Tak co říct. Snad jenom to, že je to smutné a lidi jsou takoví jací jsou. Možná úřady vyhrají a park už tu nikdy nebude, budou tu pěkné paneláky nebo špinavý les. Ale víte co, já se ani na nikoho nezlobím, dokázal jsem udělat něco s čistým štítem, jelikož zásadního nic na mě nenašli. A lidé budou rádi vzpomínat, že tu kdysi měli krásný park, kde strávili krásné chvíle a až se děti či vnoučata budou ptát, proč tu park není, řeknou, byrokracie vyhrála a na odpověď proč jste Krtkovi nepomohli, tak pokrčí jen rameny, že to bylo lidem lhostejné a nenapsali ani dopis.

Krtek se odstěhoval, dostal nabídku vytvořit park v jiné zemi, kde mu to opravdu bylo nabídnuto i s leteckou dopravou. Ale Krtek si myslí, že patří do Čech a Prahy, ale když tak poodejde jinam, kde jim postaví nový park a třeba jinde budou rádi. Krtek to nyní musí nechat na podpoře lidí, jelikož jeho síly

nestačí na pootočením zeměkoule, ale společnými silami to hravě zvládneme, a nebudeme muset říkat svým dětem, že kdysi tady stával Krtkův svět, s tímto slovem a slzami v očích se s Vámi rozloučím, jelikož ho beru jako svoje dítě, snad dobří lidé pochopí. ….. prohrál jsem pouze bitvu, ale válku ještě ne. Tak nenechte Krtka padnout, děkuji

S pozdravem z celého srdce Josef Roušal